Laci Strike je tanečním fenoménem, který ani po letech neztrácí popularitu. Jeho taneční škola Street Dance Academy neustále rozšiřuje svoji nabídku, ve které se nachází například i kurz pro maminky na mateřské. Samozřejmostí jsou populární letní tábory pro děti s názvem Léto s Lacim, kterým neublížila ani pandemie. Laci Strike se navíc zapojil do projektu Taneční tělesná výchova, který dětem zpestřuje hodiny tělocviku.
Jak vznikl projekt Taneční tělesná výchova?
Moje kolegyně mě upozornila, že je vypsána výzva ministerstva školství k takovému projektu. Navrhla, abychom náš předchozí projekt upravili a přizpůsobili jej této výzvě. Bylo třeba vymyslet koncept výuky na tělesnou výchovu pro děti, který by přinesl změnu a nové podněty. Zpracovali jsme to a projekt nám schválili. Znamenalo to hodně vyřizování, ale podařilo se.
Kolik škol je v současnosti zapojeno do projektu?
Zvolilo si ho 30 škol. Nechci se chlubit, ale je docela úspěšný, máme na něj dobré ohlasy. Prostor však dostala i jiná sportovní odvětví, nejen tanec.
Jak si máme taneční tělesnou představit?
Je to balíček 8 vyučovacích hodin určených pro žáky 1. stupně ZŠ, které by měly probíhat 1–2 krát týdně, během hodin tělocviku. Hodiny budou vést lektoři tance, které jsem osobně vybral a vyškolil. Lektor na začátku hodiny dětem pustí video, ve kterém vysvětluji a ukazuji, co se na hodině bude dít.
Je to celé veselé a motivující, protože dávám tipy a rady, jak trénink co nejlépe zvládnout. Každá hodina bude začínat rozcvičkou, pokračuje základními tanečními kroky, ukázkami, jak lze kroky kombinovat, tančí se freestyle a jednoduché choreografie. Hodinu se ukončí strečinkem. Lektoři si společně s dětmi projdou rytmiku i jednotlivé taneční styly.
Řeknou jim, jak vznikaly a formovaly se až do dnešní podoby. My jsme oslovili školy a ministerstvo uhradí náklady, které jsou s tím spojeny. Máme limity, do kterých se musíme vejít, abychom vyplatili trenéry a zvládli kompletní realizaci. Naším hlavním cílem bylo, aby se netancovalo jen v Bratislavě, protože máme rádi všechny Slováky.
Nyní se taneční tělesná týká 1. stupně základních škol, který jí má osm hodin. Bude hodin časem víc?
Rád bych tančení rozšířil, co nejvíc se dá, ale nezáleží to na mně, ale na zadání ministerstva. Uvidíme, jaké zadání přijde v následujícím roce. Na tělesné tancujeme v rámci projektu Školní sport, který se nazývá Moduly.
Máme velmi pozitivní ohlasy od pedagogů i rodičů a zdá se, že by to mohlo zajímat i vyšší ročníky, možná i na středních školách. Nevidím problém, abychom projekt upravili pro tanečníky různého věku, neboť jinak se bavíme s šestiletým dítětem a jinak s puberťákem.
Jak reagují žáci?
Žáci se těší, jsou nadšeni. Ne že by se netěšili i tehdy, když běhají za míčem, ale při taneční mají i hudbu a trenéra. Během zmiňovaných osmi hodin se něco skutečně naučí. Spousta lidí si totiž myslí, že hip-hop je jednoduchý, ale není to pravda. Třeba se mnoho věcí naučit.
Já jsem se učil od zahraničních tanečníků během stovek různých workshopů. Loni jsem jich absolvoval asi 30 – byly velmi náročné, ale je to pro mě důležité. Právě z nich jsou provedeny výňatky, které jsou sladěny tak, aby na sebe navazovaly. Dostali jsme sice i nějaké připomínky, ale jsme za ně vděční, protože být stoprocentně úspěšní není možné.
Jedná se o první ročník projektu a my máme 95procentní úspěšnost, což je obrovské číslo. Jsou tam drobnosti, které ještě musíme vyladit, neboť některé děti mají s některými prvky problémy.
Nestydí se děti tančit před spolužáky?
S tím jsme se nesetkali. Děti, pro které je to určeno, jsou velmi hravé a je to pro ně dobrá změna. Tančí rady. Máme pro ně vystavěný dobrý playlist a cítí se, jako kdyby byli na párty. Ani si nevšimnou, že se něco učí. Počet necvičících dětí na normální tělesné výchově je zcela odlišné od toho našeho. Přitom náš projekt nemá nahradit tělocvik.
Děti si potřebují projít základy gymnastiky, atletiky a podobně. Náš projekt je spíše zpestřením tělocviku. Dokonce i obézní děti zde dokážou zabodovat před spolužáky. Ostatní je proto akceptují a posměšky zmizí. Dítě přirozeně zapadne do kolektivu. Mám pocit, že obézní děti mají často lepší vnímání rytmu než ty, které obézní nejsou.
Děti učíte tančit už dlouhá léta. Je tanec stále populární?
Myslím si, že je stále stejně populární, ne-li víc. Spíše pozoruji, že mladší generace má sklon si vše usnadňovat. Děti hledají zkratky iv tanci, ale tam to oklamat nelze. Bez tréninku se tancovat nenaučíte.
Zájem o tanec je však velký, také díky sociálním sítím, kde se neustále prezentuje. Je to podobné jako s focením – každý je dnes tak trochu fotograf. Když se chce někdo tanci věnovat vážně, musí mu obětovat dost času. Potom se však dostaví mnohem lepší výsledky.
