Není všechno (digitální) zlato, co se třpytí

- Komerční sdělení -brilantní

Odstřižení několika ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a „finanční jaderná bomba“ – zmrazení devizových rezerv ruské centrální banky CBR uložených ve Francii, Japonsku, Německu, USA a Spojeném království – postihují v první řadě „velké“ finance.

Pozastavení platebních karet Visa a Mastercard a funkčnosti Apple Pay, Google Pay a PayPalu zasáhlo rozsahem menší finanční transakce. K dispozici zůstává ještě národní platební systém National Payment Cards System (NPCS) pro placení ruskou kartou Mir. Její použití je však omezeno kromě Ruska pouze na několik států bývalého Sovětského svazu. V roce 2019 CBR startoval i Faster Payment System (FPS), který umožňuje okamžité transfery prostřednictvím mobilních telefonů, ale i to je nedostatečná náhrada. Nepřekvapuje proto, že po začátku ruské invaze na Ukrajinu masově narostlo obchodování s kryptoměnami, podle Chainalysis až na 60 milionů dolarů denně. Podkopává to úsilí izolovat Rusko od mezinárodních finančních transakcí a zatím se neví, jak tomu zamezit.

Obchod s kryptoměnami, který dosáhl značného rozměru na Ukrajině, se na začátku invaze zabrzdil. Před ní, jak rostlo napětí ve společnosti, Ukrajinci ve strachu, co bude s jejich domácí měnou, spěšně investovali do stablecoinů, které jsou kryty americkými dolary. Jak to bude dál, si není jist ani Mike Chobanian, který vlastní kryptoburzu Kuna.

Ruský útok trhá Ukrajinu na kusy: Horší než Černobyl
Tragické události na Ukrajině a jejich odraz pro běžného Rusa ilustrují, jak mimořádné okolnosti mohou akcelerovat nejen investování do zlatého kovu, ale i do peněz, které se jmenují virtuální nebo kryptopeníze. Ale i v „normálních“ časech se kryptopeníze staly atraktivními pro investory, kteří rádi hazardují, a pro nadšence nových finančních technologií (fintech). Bitcoin – nejstarší z kryptopeněz – označovaný za digitální zlato, si můžeme dnes pořídit v bitcoinovém automatu i na Slovensku. Pravda, v takovém automatu si můžeme pořídit pouze bitcoiny do výše 990 eur a při dnešní ceně bitcoinu (1 bitcoin za přibližně 40 tisíc až 50 tisíc eur) dostaneme jen asi jednu čtyřicetinu či padesátinu bitcoinu.

Loni v květnu proběhla médii zpráva, že na Slovensku vypukla bitcoinová horečka. V prvním čtvrtletí 2021 se v SR prodaly kryptoměny za téměř 31 milionů eur a ve srovnání s rokem 2020 to byl až 30procentní nárůst. Bitcoinmánie se vysvětlovala dvojnásobným nárůstem ceny bitcoinu, omezenými jinými investičními příležitostmi a jednoduchým způsobem jeho nakupování.

Kryptopeníze mnozí pokládají za budoucnost peněz. Už dnes i velcí investoři jako penzijní fondy, investiční fondy bank a dokonce některé centrální banky začaly do nich investovat, nebo o tom uvažují. Ale jaká je jejich odvrácená tvář?

První decentralizovaná digitální měna
Bitcoin, jako první z dnes asi dvou tisíc kryptomen, vznikl v roce 2008. Kdo je autorem bitcoinu, ještě není stoprocentně jisté. Autor se původně představil pseudonymem Satoshi Nakamoto a nikdo nevěděl, kdo se za tímto jménem skrývá. V roce 2016 však americký počítačový vědec Craig Wright prohlásil, že Satoshi Nakamoto je on. Dodnes to přesvědčivě nedokázal, ale mnohé nasvědčuje, že autorem je přece jen on.

Zakladatelem druhé nejznámější kryptoměny ethereum, která začala fungovat v roce 2015, je Vitalik Buterin, programátor rusko-kanadského původu.

Bitcoin se představuje jako první decentralizovaná digitální měna fungující na platformě blockchainu, kterou nevydává a nekontroluje žádná centrální autorita, resp. jako „přirozené peníze internetu“.

Bitcoiny jsou tzv. fiat peníze. Fiat peníze nejsou kryty zlatem ani stříbrem či jinými cennostmi. Na rozdíl od fiat peněz, které jsou zákonným platidlem, kryptopeníze však „netlačí“ vláda. Fiat peníze jako oficiální peníze se v západních státech udomácnily po zhroucení mezinárodního zlatého standardu v roce 1971, který vznikl na základě tzv. . brettonwoodských dohod po II. světové válce. Umožňoval, aby měny západních států byly propojeny na americký dolar vyměnitelný za zlato.

Pravda, je třeba upřesnit, že fiat peníze se v omezené míře používaly i předtím, než i to, že vlády, resp. jejich centrální banky „tlačí“ jen malou část peněz v oběhu. Převážný podíl v oběhu tvoří tzv. úvěrové peníze, které vznikají poskytováním úvěrů komerčními bankami.

Bitcoin – s výjimkou jediného státu El Salvadoru – není zákonnou měnou.
Bitcoin a jim podobné jiné kryptopeníze představují „fiat peníze“, které netlačí ani centrální banka, ani se nedostávají do oběhu poskytováním úvěrů komerčních bank. K jejich „emitování“ se používá technologie známá jako „tažení“ (mining).

- Reklama -zpravy
- Komerční sdělení -pr článek

Redakce doporučuje

Články autora