A také spoustu syntetických materiálů, které si dnes místo drahé kůže oblékáme, na kterých sedíme, kterými jsme obklopeni v autech. Získali ocenění BioInnovation Award, protože to učinili tak revolučním způsobem, o jaký se dosud nikdo nepokusil. Jejich řešení může vdechnout nové síly regionům na Slovensku, pomoci přírodě, vrátit pastviny do země, zamezit odpadu, vzpružit ovčáctví, koželužství, oděvnictví. Stačí spojit sílu hub a ovčí vlny.
Co vás inspirovalo?
Náš tým vznikl na půdě biotechnologické akademie Lifbee Academy. Dostali jsme zadání – dosahování cirkulární ekonomiky a využívání biologických systémů. Během rešeršování jsme objevili problém ovčí vlny.
Ovčáctví se vytrácí?
Z celé Evropy! Jen na Slovensku se vyrobí každý rok asi 600 tisíc kilogramů ovčí vlny. Ale co je absurdní, znamená to 600 tisíc kilogramů odpadu. Jedná se o velmi kvalitní materiál, ze kterého se kdysi pletly svetry, vyráběly deky. Nyní se často spaluje. Téměř všechny provozy, které na Slovensku zpracovávaly vlnu, zanikly. Zůstala jen jedna. I ta už dříve začala zpracovávat vlnu ze zahraničí. Se slovenskou nedělá. Zaujalo nás občanské sdružení Naše vlna, která se tradičními způsoby snaží dostat slovenskou vlnu do popředí, vrátit její hodnotu. My jsme se rozhodli přispět inovací s využitím biologických systémů.
Jak se v konceptu ocitly houby?
Veronika se jim věnuje v soukromí, fascinuje ji, čeho všeho jsou schopny. Má houbovou farmu v Nové Cvernovce, tak jsme to spojili dohromady (smích). Pěstuje v ní zejména jedlé dřevokazné houby například hlívu ústřičnou. Spolu s partnery z projektu Držhubu! si pohrávají s ideou vytvářet pomocí hub materiály, které by byly biodegradovatelné a využívaly by organický odpad, například piliny, celulózové odpady, kávové zbytky.
Jak spojení hub a ovčí vlny funguje? Je ovčí vlna substrátem?
Ne, houby by v takovém případě vlnu rozložily. Celý princip spočívá v tom, že houby a vlna jsou jako partneři. Houba roste v prostředí vlny.
Jaké vlastnosti bude mít materiál?
Vycházíme z již existujících studií o houbových materiálech. Byli bychom rádi, kdyby si náš materiál zachoval perfektní vlastnost vlny – termoregulaci. Zatím nevíme, jestli se to povede. Pokud ano, byla by to velká přednost. Náš materiál by měl být pevný. A to právě proto, že houby vlnu nebudou štěpit, ale spojovat. Klíčovou vlastností bude kustomizace, přizpůsobitelnost.
Co to znamená?
U klasické kůže ze zvířat má zpracovatel náročný výběr. Musí přihlížet k tloušťce, části těla, ze které je kůže. Ne všechny kusy jsou využitelné pro stejné výrobky a nemají konzistentní kvalitu. Jinou kvalitu kůže použijete na tenisky, jinou na tašky nebo sedačku. Vzniká při tom spousta odpadu, který nemá další využití. Naším cílem bylo vytvořit materiál, po jehož zpracování by zůstalo co nejméně odpadu, protože před jeho vytvořením bude jasné, k jakému účelu lze použít. Může se produkovat přesně v tom tvaru, v té tloušťce, které výrobce požaduje. Nebude se muset produkovat nadbytek.
Ale přece zůstane i po vašem materiálu odpad. Co s ním?
Chtěli bychom dosáhnout toho, aby byl jako odpad snadno zpracovatelný. V surovém stavu bude biodegradovatelný, ale v závislosti na úpravě se jeho rozklad v přírodě na úkor kvality zhorší. Musíme to rozlišit. Jiné nároky budou kladeny na sedačku, která bude čalouněna naší kůží a od které se bude očekávat, že vydrží alespoň 30 let. A jinak to bude u barefoot bot, které se mohou opotřebovat i každý rok. Je důležité, aby výrobek po skončení životnosti nepředstavoval zátěž, ale aby se dal snadno zpracovat. Naše představa do budoucna je znovuvyužití materiálu jako substrátu při výrobě jiných látek, jakými jsou například hnojiva, čímž se celý cyklus materiálu uzavře.
