Šíření hoaxů je výsledkem „povrchního čtení, bez kritického nadhledu a bez hlubšího poznání tématu“. Jejich úspěšnost spočívá v tom, že lidé „nahrazují nedostatek poznání skutečnosti či nedostatek znalostí tím, že se přikloní k informaci, která vyvolá emoční odezvu“.
.
Závěry z diskuse na téma „Co je hoax? A jak ho rozpoznat?“, které se zúčastnilo přes 400 lidí z odlišných názorových skupin, opět ukázaly, že jsme schopni nacházet konsensus. Konverzace se uskutečnila od 10. do 24. března 2022.
Co je tedy hoax? Většina v obou polarizovaných skupinách se shoduje, že jde o nepravdivé skutkové tvrzení, neověřenou informaci či překroucený fakt, jehož úmyslným šířením se sleduje „znejištění lidí v tom, kde leží skutečná pravda“, či „manipulace občanů prostřednictvím zkorumpovaných politiků“. Zároveň uznáváme, že „ne každé nepravdivé tvrzení je hoax“.
Hoaxy své cíle naplňují „úmyslným apelováním na naše emoce, aby se více šířily“. Společně také uznáváme, že hoax můžeme rozpoznat „poctivým uvažováním a sbíráním informací. Kdo toto nepodstoupí, ať neověřené informace bere s rezervou“.
Proč se neshodneme na konkrétních příkladech?
Přestože jsme dokázali společně nastínit charakteristiky hoaxu, při určení konkrétních příkladů tomu tak nebylo. Jediné tvrzení, které jsme konsenzuálně označili za hoax, je, že „za válku na Ukrajině mohou všichni Rusové“.
U ostatních tvrzení, jako například „jednou z úloh Spojených států je vytvoření bioagentů na selektivní infikování Slovanů“, se pohledy skupin rozdělovaly.
Jedním z vysvětlení tohoto rozporu může být, že lidé kritické myšlení neaplikují na zprávy ze zdrojů, kterým důvěřují. Jinými slovy, tvrzení, která zapadají do našeho vidění světa, neověřujeme.
Druhé vysvětlení může spočívat ve shodě v tom, že „při určování, co je hoax, bychom měli brát zřetel na kontext, ve kterém se tvrzení šíří“. Jelikož některé dezinformační narativy v diskusi byly vytrženy z kontextu a jejich šíření nenaplňovalo běžné cíle a úmysl hoaxů, tak je účastníci neoznačili jako hoax.
Důvěřuj, ale prověřuj(?)
Pro objasnění těchto otevřených otázek jsme se rozhodli pokračovat v diskusi na téma „Konspirace vs. realita. Prověřujeme jestli jen slepě důvěřujeme?“
Máme čas ověřovat každou zprávu, která se k nám dostane? Kdy tento proces podstupovat nemusíme? Kdy je to naopak nezbytností? A jaké vlastnosti by měl mít důvěryhodný zdroj?
Zapojte se do diskuse (v rámečku níže) a pomozte společnému úsilí ochrany společnosti před dezinformacemi.
Diskuse je pokračováním série na téma hoaxů, limitů svobody projevu a ochrany společnosti před podvodnými informacemi. Sérii diskusí zastřešuje občanské sdružení DemDis, jehož mediálním partnerem je deník Pravda.
Cílem spolupráce je zapojování široké veřejnosti do umírněné diskuse a nalézání konsensu v polarizované společnosti. Více informací o projektu a výsledky předchozích diskusí naleznete na DemDis.cz.
